Rozhovor s Janem Révaiem

Láká mě opravdové dobrodružství!

Herce a tanečníka, ale i milovníka cestování a motorek Jana Révaie můžete při troše štěstí potkat v sedle BMW 1150 GS Adventure, na kterém se na začátku letošního roku vydal společně s hercem Pavlem Liškou a režisérem Hynkem Bernardem za dobrodružstvím. Jako Vandráci Vagamundos cestovali tři měsíce na vlastní pěst Střední Amerikou. Jejich pouť můžete na podzim sledovat v dokumentu vysílaném stanicí Prima COOL.

Kdy a jak jste se dostal k motorkám?

Už jako malý kluk jsem obskakoval všechny motorky u nás v motorkárně. Táta měl fichtla 21, vozil nás na něm a nechal nís i řídit, to bylo nejvíc. Nejdřív společně, pak i samotně. A myslím, že právě v té době mě omámila vůně benzínu a já začal toužit po té své. Bohužel se mé sny nenaplnily ve školních letech, jak bych si přál. Takže ani Mustang, ani Simson, natož Jawa 350, nic z toho nebylo. Úplně první motorku jsem si koupil až ve třiceti letech a to BMW F 650 GS. Dnes jezdím na své druhé v pořadí - BMW 1150 GS Adventure.

Bojíte se někdy na motorce?

Na motorce se nebojímnikdy. Bojím se jen nepozorných řidičů, za které musím neustále myslet daleko dopředu.

Čím vás oslovila značka BMW?

Zaprvé se mi líbí. A pak ta jejich profláklá německá kvalita...

Proč se Vandráci Vagamundos vydali práve do Střední Ameriky?

Původně jsme měli jet na Sibiř, pak do Afriky, Nakonec z toho byla Střední Amerika. Toto rozhodnutí padlo poté, co jsme si řekli, že bychom mohli navázat na Jížní Ameriku. Původně jsme chtěli začít v Kolumbii, ale zjistili jsme, že by mohly nastat velké problémy s proclíváním motorek, na hranicích atd. A tak jsme start změnili na Panamu, což je už Střední Amerika.

Co obnáší příprava motorky na tak dlouhou a náročnou jízdu?

Obnáší to najít správný servis. A ten jsem našel v Renocaru v Brně.

Jak dlouho se takové putování plánuje a připravuje?

Vandráky jsme plánovali skoro dva roky. Scházeli jsme se a diskutovali o tom, kamy jet a co zažít. Taky jsme museli založit firmu a shánět prostředky. Absolvovali jsme mraky sezení s partnery, ale i s cestovateli, jako je pan profesor Stingl. Hledali jsme inspiraci a informace. A pomalu vytvářeli náš vlastní pořad.

Měl jste někdy behem cesty chuť to úplně zabalit a vrátit se domů?

Nevím, jak kluci, ale já ani jednou. Rodina mi chyběla, to je jasný, ale kdo by měl chuť vracet se domů, když si plní sny?

Tři měsíce jsou dlouhá doba. Jak často jste si lezli na nervy?

Pořád. Ale zdravě, takzvaně inspirativně J.

Cesta Střední Amerikou nebyla první, kterou jste s Pavlem Liškou absolvovali. Co vás tolik láká na vašich dobrodružných taženích?

Právě to dobrodružství!